Číslovky (数字)

Číslovky základní (正数)
nula
ゼロ, 零 zero, rei
jeden, jednaiči
dva, dvěni
třisan
čtyřiši
pětgo
šestroku
sedmšiči
osmhači
devětkjú
desetdžú
jedenáct 十一 džúiči
dvanáct 十二 džúni
třináct 十三 džúsan
čtrnáct 十四 džújon
patnáct 十五 džúgo
šestnáct 十六 džúroku
sedmnáct 十七 džúšiči
osmnáct 十八 džúhači
devatenáct 十九 džúkjú
dvacet 二十 nidžú
dvacet jedna 二十一 nidžúiči
třicet 三十 sandžú
čtyřicet 四十 jondžú
padesát 五十 godžú
šedesát 六十 rokudžú
sedmdesát 七十 šičidžú
osmdesát 八十 hačidžú
devadesát 九十 kjúdžú
stohjaku
sto dvacet 百二十 hjakunidžú
dvě stě 二百 nihjaku
tisícsen
dva tisíce 二千 nisen
tisíc pět set osmdesát tři 千五百八十三 sengohjakuhačidžúsan
milion 百万 hjakuman

Číslovky řadové (序数)
první, prvý 一…目 iči…me
druhý 二…目 ni…me
třetí 三…目 san…me
čtvrtý 四…目 ši…me
pátý 五…目 go…me
šestý 六…目 roku…me
sedmý 七…目 šiči…me
osmý 八…目 hači…me
devátý 九…目 kjú…me
desátý 十…目 džú…me
dvacátý 二十…目 nidžú…me
třicátý 三十…目 sandžú…me
stý 百…目 hjaku…me

Zlomky (分数)
půl(ka), polovina
半分 hanbun
jeden a půl 一…半, 一つ半 iči…han, hitocuhan
třetina 三分の一 sanbun no iči
dvě třetiny 三分の二 sanbun no ni
čtvrtina 四分の一 jonbun no iči
tři čtvrtiny 四分の三 jonbun no san
pětina 五分の一 gobun no iči
šestina 六分の一 rokubun no iči
sedmina 七分の一 nanabun no iči
osmina 八分の一 hačibun no iči
devítina 九分の一 kjúbun no iči
desetina 十分の一 džúbun no iči
setina 百分の一 hjakubun no iči

Měsíce a roky (月と年)

roknen

kalendářní rok 暦年 rekinen

přestupný rok うるう年 urúdoši

letos 今年 kotoši

loni 去年 kjonen

předloni 一昨年 ototoši

před rokem 一年前 ičinen mae

příští rok 来年 rainen

za dva roky 二年後 ninen go

pololetí 半年 hantoši

čtvrtletí 四半期 šihanki

desetiletí 十年 džúnen

století 世紀 seiki

tisíciletí 千年紀 sennenki

Roční období (季節)

jaroharu

létonacu

podzimaki

zimafuju

v létě/zimě 夏に/冬に nacu ni/fuju ni

na jaře/podzim 春に/秋に haru ni/aki ni

Měsíce v roce (月)

leden 一月 ičigacu

únor 二月 nigacu

březen 三月 sangacu

duben 四月 šigacu

květen 五月 gogacu

červen 六月 rokugacu

červenec 七月 šičigacu

srpen 八月 hačigacu

září 九月 kugacu

říjen 十月 džúgacu

listopad 十一月 džúičigacu

prosinec 十二月 džúnigacu

v červenci 七月に šičigacu ni

do února 二月までに nigacu made ni

od listopadu 十一月から džúičigacu kara

před měsícem 一ヶ月前に ikkagecu mae ni

za měsíc 一ヶ月後に ikkagecu go ni

tento měsíc 今月 kongecu

příští měsíc 来月 raigecu

začátkem/koncem tohoto měsíce 今月の始めに/終わりに kongecu no hadžime ni/owari ni

Datum (日付)

Kolikátého je dnes? 今日は何日ですか? kjó wa nanniči desu ka?

Je sedmého června. 六月七日です。 rokugacu nanoka desu

Včera bylo desátého října. 昨日は、十月十日でした。 kinó wa, džúgacu tóka dešita

Přijedeme pátého září. 私たちは、九月五日に来ます。 watašitači wa, kugacu icuka ni kimasu

Pozítří je osmého. 明後日は八日です。 asatte wa jóka desu

Od šestnáctého prosince budu pryč. 十二月十六日から留守にします。 džúnigacu džúrokuniči kara rusu ni šimasu

Dny a týdny (日付と週)

dnes 今日 kjó

zítra 明日 ašita

pozítří 明後日 asatte

popozítří 三日後に mikka go ni

včera 昨日 kinó

předevčírem 一昨日 ototoi

denně, každý den 毎日 mainiči

za tři dny/týdny 三日後に/三週後に mikka go ni/sanšú go ni

minulý/příští týden 先週/来週 senšú/raišú

o víkendech 週末に šúmacu ni

pracovní den 平日 heidžicu

svátek 休日 kjúdžicu

Dny v týdnu (曜日)

pondělí 月曜日 gecujóbi

úterý 火曜日 kajóbi

středa 水曜日 suijóbi

čtvrtek 木曜日 mokujóbi

pátek 金曜日 kin’jóbi

sobota 土曜日 dojóbi

neděle 日曜日 ničijóbi

ve středu/čtvrtek 水曜日に/木曜日に suijóbi ni/mokujóbi ni

Části dne (一日の区分)

ránoasa

dopoledne 午前 gozen

poledne 正午 šógo

odpoledne 午後 gogo

večer 夕方j úgata

noc 夜j oru

půlnoc 真夜中 majonaka

ráno (kdy)asa

v poledne 正午に šógo ni

odpoledne (kdy) 午後に gogo ni

večer (kdy) 夕方に júgata ni

dnes večer 今夜 kon’ja

včera večer 昨晩 sakuban

v noci 夜j oru

brzy ráno 早朝に sóčó ni

o/po půlnoci 真夜中に/真夜中過ぎに majonaka ni/majonaka sugi ni

během dne 昼の間に hiru no aida ni

Barvy (色)

Jakou to má barvu? それは何色ですか? sore wa nani iro desu ka?

Jaká je vaše oblíbená barva? 好きな色は何ですか? suki na iro wa nan desu ka?

Chtěl bych to v jiné barvě. それの色違いが欲しいです。 sore no iročigai ga hošii desu

Máte nějaký světlejší/tmavší? もっと 明るい/暗い 色のはありますか? motto akarui/kurai iro no wa arimasu ka?barva 色 iro

barevný 多色の tašoku no

béžový ベージュ bédžu

bílý 白, ホワイト širo, howaito

bledý 淡い awai

černý 黒, ブラック kuro, burakku

červený 赤, レッド aka, reddo

fialovýmurasaki

hnědý 茶, ブラウン ča, buraun

kaštanový 栗色 kuri’iro

modrýao

oranžový オレンジ orendži

růžový ピンク, バラ色 pinku, barairo

stříbrnýgin

světlý 明るい akarui

šedý 灰色, グレー hai’iro, guré

tmavý 暗い kurai

zelený 緑, グリーン midori, gurín

zlatýkin

žlutý 黄色, イエロー ki’iro, ieró

Hodiny a minuty (時間と分)

Kolik je hodin? 今何時ですか? ima nandži desu ka?

Je pět hodin. 五時です。 godži desu

Jsou tři pryč. 三時ちょっと過ぎです。 sandži čotto sugi desu

Jsou skoro dvě. だいたい二時です。 daitai nidži desu

Je půl sedmé. 六時半です。 rokudžihan desu

Je tři čtvrtě na šest. 五時四五分です。 godži jondžúgofun desu

Je čtvrt na deset. 九時十五分です。 kudži džúgofun desu

Je za pět sedm. 六時五十五分です。 rokudži godžúgofun desu

Je šest deset. 六時十分です。 rokudži džuppun desu

V kolik hodin? 何時に? nandži ni?

Ve tři hodiny odpoledne. 午後三時に。 gogo sandži ni

O půl sedmé. 六時半に。 rokudžihan ni

Jak dlouho poletíme/pojedeme? 飛んでいる/乗っている時間はどのぐらいですか? tonde iru/notte iru džikan wa dono gurai desu ka?

Máte hodinky? 時計を持っていますか? tokei o motte imasu ka?

Jdou ty hodiny přesně? 時計は合っていますか? tokei wa atte imasu ka?

vteřina 秒 bjó

minuta 分 fun

hodina 時 dži

čtvrthodina 十五分 džúgofun

půlhodina 三十分 sandžuppun

tři čtvrtě hodiny 四十五分 jondžúgofun

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

P