Číslovky základní (正数)
nula ゼロ, 零 zero, rei
jeden, jedna 一 iči
dva, dvě 二 ni
tři 三 san
čtyři 四 ši
pět 五 go
šest 六 roku
sedm 七 šiči
osm 八 hači
devět 九 kjú
deset 十 džú
jedenáct 十一 džúiči
dvanáct 十二 džúni
třináct 十三 džúsan
čtrnáct 十四 džújon
patnáct 十五 džúgo
šestnáct 十六 džúroku
sedmnáct 十七 džúšiči
osmnáct 十八 džúhači
devatenáct 十九 džúkjú
dvacet 二十 nidžú
dvacet jedna 二十一 nidžúiči
třicet 三十 sandžú
čtyřicet 四十 jondžú
padesát 五十 godžú
šedesát 六十 rokudžú
sedmdesát 七十 šičidžú
osmdesát 八十 hačidžú
devadesát 九十 kjúdžú
sto 百 hjaku
sto dvacet 百二十 hjakunidžú
dvě stě 二百 nihjaku
tisíc 千 sen
dva tisíce 二千 nisen
tisíc pět set osmdesát tři 千五百八十三 sengohjakuhačidžúsan
milion 百万 hjakuman
Číslovky řadové (序数)
první, prvý 一…目 iči…me
druhý 二…目 ni…me
třetí 三…目 san…me
čtvrtý 四…目 ši…me
pátý 五…目 go…me
šestý 六…目 roku…me
sedmý 七…目 šiči…me
osmý 八…目 hači…me
devátý 九…目 kjú…me
desátý 十…目 džú…me
dvacátý 二十…目 nidžú…me
třicátý 三十…目 sandžú…me
stý 百…目 hjaku…me
Zlomky (分数)
půl(ka), polovina 半分 hanbun
jeden a půl 一…半, 一つ半 iči…han, hitocuhan
třetina 三分の一 sanbun no iči
dvě třetiny 三分の二 sanbun no ni
čtvrtina 四分の一 jonbun no iči
tři čtvrtiny 四分の三 jonbun no san
pětina 五分の一 gobun no iči
šestina 六分の一 rokubun no iči
sedmina 七分の一 nanabun no iči
osmina 八分の一 hačibun no iči
devítina 九分の一 kjúbun no iči
desetina 十分の一 džúbun no iči
setina 百分の一 hjakubun no iči
Měsíce a roky (月と年)
rok 年 nen
kalendářní rok 暦年 rekinen
přestupný rok うるう年 urúdoši
letos 今年 kotoši
loni 去年 kjonen
předloni 一昨年 ototoši
před rokem 一年前 ičinen mae
příští rok 来年 rainen
za dva roky 二年後 ninen go
pololetí 半年 hantoši
čtvrtletí 四半期 šihanki
desetiletí 十年 džúnen
století 世紀 seiki
tisíciletí 千年紀 sennenki
Roční období (季節)
jaro 春 haru
léto 夏 nacu
podzim 秋 aki
zima 冬 fuju
v létě/zimě 夏に/冬に nacu ni/fuju ni
na jaře/podzim 春に/秋に haru ni/aki ni
Měsíce v roce (月)
leden 一月 ičigacu
únor 二月 nigacu
březen 三月 sangacu
duben 四月 šigacu
květen 五月 gogacu
červen 六月 rokugacu
červenec 七月 šičigacu
srpen 八月 hačigacu
září 九月 kugacu
říjen 十月 džúgacu
listopad 十一月 džúičigacu
prosinec 十二月 džúnigacu
v červenci 七月に šičigacu ni
do února 二月までに nigacu made ni
od listopadu 十一月から džúičigacu kara
před měsícem 一ヶ月前に ikkagecu mae ni
za měsíc 一ヶ月後に ikkagecu go ni
tento měsíc 今月 kongecu
příští měsíc 来月 raigecu
začátkem/koncem tohoto měsíce 今月の始めに/終わりに kongecu no hadžime ni/owari ni
Datum (日付)
Kolikátého je dnes? 今日は何日ですか? kjó wa nanniči desu ka?
Je sedmého června. 六月七日です。 rokugacu nanoka desu
Včera bylo desátého října. 昨日は、十月十日でした。 kinó wa, džúgacu tóka dešita
Přijedeme pátého září. 私たちは、九月五日に来ます。 watašitači wa, kugacu icuka ni kimasu
Pozítří je osmého. 明後日は八日です。 asatte wa jóka desu
Od šestnáctého prosince budu pryč. 十二月十六日から留守にします。 džúnigacu džúrokuniči kara rusu ni šimasu
Dny a týdny (日付と週)
dnes 今日 kjó
zítra 明日 ašita
pozítří 明後日 asatte
popozítří 三日後に mikka go ni
včera 昨日 kinó
předevčírem 一昨日 ototoi
denně, každý den 毎日 mainiči
za tři dny/týdny 三日後に/三週後に mikka go ni/sanšú go ni
minulý/příští týden 先週/来週 senšú/raišú
o víkendech 週末に šúmacu ni
pracovní den 平日 heidžicu
svátek 休日 kjúdžicu
Dny v týdnu (曜日)
pondělí 月曜日 gecujóbi
úterý 火曜日 kajóbi
středa 水曜日 suijóbi
čtvrtek 木曜日 mokujóbi
pátek 金曜日 kin’jóbi
sobota 土曜日 dojóbi
neděle 日曜日 ničijóbi
ve středu/čtvrtek 水曜日に/木曜日に suijóbi ni/mokujóbi ni
Části dne (一日の区分)
ráno 朝 asa
dopoledne 午前 gozen
poledne 正午 šógo
odpoledne 午後 gogo
večer 夕方j úgata
noc 夜j oru
půlnoc 真夜中 majonaka
ráno (kdy) 朝 asa
v poledne 正午に šógo ni
odpoledne (kdy) 午後に gogo ni
večer (kdy) 夕方に júgata ni
dnes večer 今夜 kon’ja
včera večer 昨晩 sakuban
v noci 夜j oru
brzy ráno 早朝に sóčó ni
o/po půlnoci 真夜中に/真夜中過ぎに majonaka ni/majonaka sugi ni
během dne 昼の間に hiru no aida ni
Barvy (色)
Jakou to má barvu? それは何色ですか? sore wa nani iro desu ka?
Jaká je vaše oblíbená barva? 好きな色は何ですか? suki na iro wa nan desu ka?
Chtěl bych to v jiné barvě. それの色違いが欲しいです。 sore no iročigai ga hošii desu
Máte nějaký světlejší/tmavší? もっと 明るい/暗い 色のはありますか? motto akarui/kurai iro no wa arimasu ka?barva 色 iro
barevný 多色の tašoku no
béžový ベージュ bédžu
bílý 白, ホワイト širo, howaito
bledý 淡い awai
černý 黒, ブラック kuro, burakku
červený 赤, レッド aka, reddo
fialový 紫 murasaki
hnědý 茶, ブラウン ča, buraun
kaštanový 栗色 kuri’iro
modrý 青 ao
oranžový オレンジ orendži
růžový ピンク, バラ色 pinku, barairo
stříbrný 銀 gin
světlý 明るい akarui
šedý 灰色, グレー hai’iro, guré
tmavý 暗い kurai
zelený 緑, グリーン midori, gurín
zlatý 金 kin
žlutý 黄色, イエロー ki’iro, ieró
Hodiny a minuty (時間と分)
Kolik je hodin? 今何時ですか? ima nandži desu ka?
Je pět hodin. 五時です。 godži desu
Jsou tři pryč. 三時ちょっと過ぎです。 sandži čotto sugi desu
Jsou skoro dvě. だいたい二時です。 daitai nidži desu
Je půl sedmé. 六時半です。 rokudžihan desu
Je tři čtvrtě na šest. 五時四五分です。 godži jondžúgofun desu
Je čtvrt na deset. 九時十五分です。 kudži džúgofun desu
Je za pět sedm. 六時五十五分です。 rokudži godžúgofun desu
Je šest deset. 六時十分です。 rokudži džuppun desu
V kolik hodin? 何時に? nandži ni?
Ve tři hodiny odpoledne. 午後三時に。 gogo sandži ni
O půl sedmé. 六時半に。 rokudžihan ni
Jak dlouho poletíme/pojedeme? 飛んでいる/乗っている時間はどのぐらいですか? tonde iru/notte iru džikan wa dono gurai desu ka?
Máte hodinky? 時計を持っていますか? tokei o motte imasu ka?
Jdou ty hodiny přesně? 時計は合っていますか? tokei wa atte imasu ka?
vteřina 秒 bjó
minuta 分 fun
hodina 時 dži
čtvrthodina 十五分 džúgofun
půlhodina 三十分 sandžuppun
tři čtvrtě hodiny 四十五分 jondžúgofun